Říjen nám nadělil zcela nečekané počasí a my doháněli resty než začně kromě listí opadávat i voda z nebe a tak jsme si zalétli do Chotěšova, na Plešnici a hlavně do Erpužic a také navštívili paraglidistické loučení s teplem v Panenském Týnci, ale především v leteckém ráji na vrcholu ranského trojverší, aby všichni viděli jak to vypadá když do ráje přijde podzim. No a jinak jsme tradičně viděli Model Hobby, přivítali v Praze Airbus A380 i jeho staršího brášku A340 a i se na práškařských bydžovských plochách stavili a oslavili s jednou kuriozitou 28. říjen a zmokli v Benešově. Na léto zavzpomínali ohlédnutím za létem letem ze Zakynthosu do Prahy, nebo návštěvou v Kyjově a juknutím do Boršic, ale říjen uzavřeli příjemným jihlavským polétáním ve vírníčku Galidus…
01.10.2011
text,foto: (jjk)
…když se tak podíváte, vidíte hlavně na štangli jednu červenou a jednu modrou kouli, které více či méně zaclání, ale zároveň jsou jistou dominantou jak vesničky na řece Radbuze, dvě desítky kilometrů od Plzně. Ale kromě toho, že jsou dvě vodárenské koule tyčící se nad Chotěšovem pomyslnou dominantou obce, spíš se podle nich dá orientovat, když se přilétávající, či přijíždějící snaží najít místní letiště, kde se momentálně ultralehce prohánějí členové Aviatik klubu Chotěšově. Sice jsme se na tomto letišťátku už letmo v zimě a mrazu před nějakým časem stavili (viz....brrrr... Tchořovice, Klatovy, Staňkov, Chotěšov), ale už vzhledem k počasí tu tehdy bylo zabedněno. A tak jsme při tom prvoříjnovém poletování využili toho, že se chtěšovský aviatik Petr Hlinka se svým motorovým regálkem Cross 5 Sport akorát chystal na let do Rokycan a tak jsme přistáli na letišti Chotěšov a chvíli poklábosili 
01.10.2011
text,foto: (jjk)
…ale i v téměř na celém našem území nám léto pokročilo do měsíce října a tak se lze, když nám to tak svatý Petr pěkně nadělil vydat tam, kam jsme se vzhledem k napěchované sezoně, plné všelijakých akcí nestihli dostat. A když jsme se letos tak hezky věnovali Plzeňsku, respektive Plzni samotné (viz. Borskej flek, svižný větérek a toulavý Kryštof…, …že by oslava Viktorky? a Přesadit by to chtělo v Plzni….) nebylo samozřejmě od věci se vydat do okolí Plzně, kde se to malými, či většími letišti také docela hemží….A tak jsme se výskokem z líňského letiště vyhoupli nad a na letiště Plešnice a Chotěšově a Erpužice, ale nejprve se podíváme hezky z vrchu na Plešnici, kde jsme se sice podívali krátce už v loňském roce, ale to jen po zemi (viz.Samá Kráva, Kryštof Harant, Buben, ….a navíc Brabenec)…
02.10.2011
text,foto: (jjk)
má vítr hovor s bláznem. Na malém náměstí, fontána šelestí, píseň pro město ER a pro Tebe…“ … zpíval kdysi Michal Prokop geniální text Josefa Kainara… „Mini Vetiros Pavilonů, V každém tom jméně zníval zvon, co z nich teď zbývá, jen písmo v písku stéblem psaný…“ pokračuje a název (Město Er) tohoto beatového hitu skupiny Framus 5 sám od sebe naskočil autorovi těchto řádků při přiblížení a přistávání na někdejším záložním vojenském letišti u obce Erpužice, které sice kdysi, v době, kdy patřilo do seznamu rezervních armádních ploch bylo označováno jako letiště Stříbro, ale dnes, kdy je v soukromých rukách a život na něm se v posledních letech i velmi obstojně rozběhl, je označováno podle své lokality letiště Erpužice. …“ Jediný město z těch dob žije, navěky ve mně ztracený je, má jméno Er a nad ním hoří hvězda ranní…“, řečeno s Josefem Kainarem, ale ačkoli ještě před pár lety to v Erpužicích tak jako trochu v mlhách vypadalo (viz. Děje se tu vůbec něco? v Erpužicích), dnes už je tu všechno jinak, jak je ostatně vidět i v porovnání obrázků z roku 2005 a 2009 ve zmíněném článku.
2.10.2011
text,foto: (jjk)
Koho by to napadlo, když v roce 1992 vlastně náhodou proběhla v domě u Hybernů první jednorázová výstava pro hravé velké i malé lidičky, že v roce 2011 už budeme slavit dvacáté narozeniny. V roce 1992 o veletrhu Model Hobby i autor těchto řádků věnoval v tehdejším deníku Lidová demokracie několik řádků o této výstavě (viz LD – Model Hobby 92) a ejhle po letech o téže výstavě píše stále a i pod stejnou šifrou (jjk). A tak vlastně nejzásadnější změnou, která se udála v průběhu uplynulých dvaceti let, je jak změna místa pořádání veletrhu, tak i generační dědičná výměna, kdy po zakladateli Model Hobby Janu Jalovcovi, postupně velení organizace výstavy převzal jeho syn Tomáš. I vlastně to, že Hobby Model patří k největším veletrhům s podobným zaměřením v Evropě svědčí i to, že se letos v pražských Letňanech na více než deseti kilometrech čtverečních představila téměř osmdesátka vystavovatelů jak v samostatných, či společných expozicích a prezentovala se cca 300 výrobky leteckého, lodního, automobilového, plastikového, železničního a papírového modelářství. A právě v 16,00 hodin 2. října 2011 se letošní dvacátý roční po čtyřech dnech uzavřel…
02.10.2011
text,foto: (jjk)
Babička a dědeček a měli malého svého Budulínka a když babička odcházela vždycky říkala: "Buď hodný, Budulínku, hezky si hraj a nikomu neotvírej! Navařila jsem ti hodně hrášku, ten máš přeci ze všeho nejraději….." …jenže přišla liška a škemrala…: "Budulínku, dej mi trochu hrášku, povozím tě na ocásku…." jenže tentokrát se Budulínek nedal a po dřívější zkušenosti se už obalamutit nenechal a papal a papal a pal, inspiroval se i Otesánkem a víc než osm set lidí sežral až vyrostl do velikosti činžáku a dnes 2. října 2011 se objevil v Praze….a nebyl to Budulínek, milé děti, ani obr Koloděj (či princ Jasoň), ale byl to Airbus A380, tedy v pražském případě A380-841 letecké společnosti Lufthansa.
08.10.2011
text, foto: (jjk)
…tak tak jak bylo odpískáno deštěm Acrobatshow v Příbrami, tak se ani v modelářské baště Nesvačilech tuto sobotu 8. října 2011 na rozdíl od předchozích ročníků co se týče počasí nijak vesele nevedlo. Kdo tedy sem na modýlky zamířil odpoledne, našel jen prázdnou mokrou louku, zabedněno na modelářském i „dospělém“ letišti a zimu a fukéř a tak nezbylo jen doufat, že v neděli 9. října 2011 se počasí trochu umoudří a umožní alespoň tradiční drakiádu, která je na různých místech vlastně tím posledním co lze porůznu na některých letištích navštívit…
08.10.2011
text,foto: (jjk)
Mezi letiště se neodmyslitelně musí počítat i práškařském plochy, které postupně vznikaly především v sedmdesátých létech dvacátého století pro agrotechnickou činnost. Rozeseto takto po celém území nynější České republiky tak bylo více než dvě stovky ploch travnatých, či asfaltových, nebo dokonce někde i betonových, ze kterých operovaly letouny L-60 Brigadýr, Z-37 Čmelák,An-2, nebo PZL M18 Dromader. U některých z nich byly postaveny i zásobníky na chemické prostředky a nebo byly zřízeny jako stanice pro zemědělskou činnost, jako například v Kuněticích (viz. Ježibaba s cirkusem se válí pod Kuňkou…). A dnes jsou tyto plochy kromě poněkud ochablé činnosti práškařské, buď opuštěné a nebo obsazené modeláři jako třeba v Mýtě-Kařízku (viz. Stíhači na cestě do Bavor u Kařezských rybníků…), nebo létavci na ultralehkých letounech, což je ku příkladu v Nymburce (viz. Malá pouť u Kovanic, aneb Dobroslav to rozsvítil…), nebo Chotči (viz. Papilio machaon a Bergfalke od Brda)….., ale samozřejmě i mnohde jinde, aby se nikdo neurazil…..
08.10.2011
text,foto: (jjk)
….Nu sice to létací moc není, ale i toto málo svým způsobem k létání patří díky práškařském ploše Nový Bydžov severnedaleko Starého Bydžova….a teď se tedy podíváme na plochuNový Bydžov jih a na dálku i do historie toho zmíněného Nového Bydžova…Na rozdíl od plochy severní, která je nedaleko Starého Bydžova a je kombinací asfaltu a trávy, je jižní práškařská plocha asfaltovou dráhou 520 metrů resp. 460 metrů dlouhou a 15 metrů širokou se dvěma stojánkami na každé straně. Plocha je, jak ostatně oznamují cedule, v soukromých rukou, ale je pečlivě udržovaná a i bezpečnostní pásy podél dráhy a za stojánkami posekané na krátký pažit, že až svádí nouzová plocha nedaleko novobydžovské části Zábědov k přistání….ale tentokrát zde jen jeden modelář polétával…
09.10.2011
text,foto: (jjk)
…když se na pražské Ruzyni před týdnem v neděli 2. října 2011 zjevil dvoupatrový Airbus A380-841 letecké společnosti Lufthansa (viz. A ještě tu o Budulínkovi…), znovu některá média zmínila to, co je odborné veřejnosti známo už poměrně dlouho, a to, že velkokapacitní letouny je po technické stránce pražské letiště přijmout schopno a i odbavit, jen to je trochu složitější s odbavením velkého množství cestujících najednou. I na tom se však na Ruzyni pracuje a dříve či později tak jako tak k pravidelným letům velkokapacitních letounů do Prahy dojde. Ostatně už dnes se tu můžeme potkávat kromě nákladních Boeingů B747 a Antonovů An-124 i prvně jmenované v dopravní verzi a nebo jejich o něco málo menší příbuzné v podobně Boeingů B767/777 a nebo Airbusy A330, či jeho většího sourozence Airbus A340, který v poměru k A380 vypadá, jako, že přiletělo pouze „přízemí“ letounu a patro dopravce nechal doma…
15.10.2011
text,foto: (jjk)
…s posledními vzpomínkami slunečních paprsků a to rychle uhání k horizontu, aby celou tu zlatavou podzimní krajinu zahalilo do černočerné tmy. Jen ještě ty připomínky léta využívají někteří příslušníci létavého druhu, aby ještě něco z dotyků slunečních pramínků pochytali dřív než na vůkol vší okolí padne zima a chlad. Tak to tak využili i na dolétání na některých místech, jako třeba paraglidisté na Rané, či Panenském Týnci. Mistrál odvává zbytky léta…a spolu s textem někdejšího hitu Karla Gotta lze jen říci „Opakuji ještě pořád, že vám, pane, fouká do zad mistrál…“. A ten mistrál nejen už tak trochu studeně povával na bývalém vojenském letišti v Panenském Týnci do zad „padáčkářům“, ale i symbolicky, protože to dolétávání bylo právě v sobotu 15. října 2011 v režii místního klubu Mistral paragliding, který kromě panenskotýneckého aeroklubu na ploše a nad plochou letiště poletuje.
16.10.2011
text,foto: (jjk)
…může to vypadat třeba i tak, jako o tomto víkendu, přesněji řečeno v sobotu 15. října 2011, kdy jen tady na vrcholu vrchu Milá lze chápat proč je Raná tím rájem a oblíbeným místem létavců už po mnoho desetiletí. Tam nahoře, kde je hájemství všech létavých tvorů se až srdce ustrne jak je ta naše malá zemička v srdci Evropy krásná a půvabná a člověk pochopí i proč se v naší hymně zpívá „zemský ráj to na pohled“. Ano, ano takhle nějak to zcela jistě vypadá v ráji když přichází podzim. Místní zvířena, v podobě ranských surikat, tedy syslíků zde žijících (viz. Surikaty na padáku) se už uložila k zimnímu spánku a ze stráně se spouštějí, či kolem vrstevnic polétávají lidičkové zavěšení pod větrem naplněnými pestrobarevnými padáky a jen občas doslova kolem hlavy tiše uhání větroň, neslyšně se vynořivší zpoza úbočí (v tomto případě Martin Frič na ASW-19) a letiště Raná vypadá jen jako miniaturní dioráma postavené nějakým šikovným modelářem. Není se tedy čemu divit, že si vrch Milá, vybralo „textilní letectvo“ se svému prvnímu veteránskému setkání po dvaceti letech, tedy setkání průkopníků paraglidingu u nás a těch, kteří létali na padákových křídlech před rokem 1991…
22.10.2011
text: (jjk), foto: RoKo
Už tedy opravdu a definitivně s odchodem letního času odchází i definitivně a letní období. Tedy už jen týden do noci z 29. na 30. října 2011 budeme mít o hodinu méně a s předposledním říjnovým dnem nám jedna hodina přibude. A s odlétáním letního času a odlétáním už definitivním letošního léta i symbolicky odlétáme i z letní dovolené a tak si tou cestou z řeckého Zakynthosu do Prahy můžeme každý nostalgicky zavzpomínat na už pominulé teplé dny, na které si buď budeme muset opět počkat až do jara příštího roku a nebo si po vzoru stěhovaných ptáků zalétnout do teplých krajin. V těch našich klimatických podmínkách už holt můžeme pomalu jen chystat pec, abychom si za ní mohli zalézt a s heslem Johnny Walker přichází, zima odchází přečkat do jara…a ještě týden počkat až se nám vrátí čas do původního stavu…
23.10.2011
text,foto: (jjk)
…nad Polnou, Zhoří a Ždírcem, zatím co nad středními Čechami se válela mlha. Znuděná pruhovaná kočka se tu válí od keřem a bez většího zájmu sleduje dění kolem sebe. Studený vítr se tu podzimně prohání, ale na rozdíl jiných míst, kde se podobně jako ta kočka pod keřem, znuděně povaluje neprostupná mlha se mezi Kázkem, Zmoliškou a Špitálským lesem na jihlavském letišti ani jeden jediný mráček neusadil. Usadili se tu, ale o tomto víkendu 22. a 23. října 2011 (ve dnech 485 výročí zvolení Ferdinanda I. Habsburského králem českým králem) paraglidisté ze všech koutů naší země na mimořádném soutěžním srazu všech členů svazu MPG, tedy motorového paraglidingu a kromě jiné činnosti si v sobotním dopoledni zazávodili kolem pylonů na čas (což autor těchto řádků nestihl, protože kvůli větru dozávodili už v deset hodin dopoledne). V říjnovém odpoledni se tak kromě místních jihlavských létavců sluníčka a jasné oblohy využil majitel firmy Nirvana Pavel Březina a místo padáku osedlal své stříbrné vajíčko a skotačil s ním nad Polnou, Zhoří a Ždírcem….
28.10.2011
text: (jjk), reprofoto: archiv
…slávou i kletbou bohatá Praho se jmenuje publikace, kterou sepsal V.V.Štech s fotografiemi Josefa Ehma a kterážto spatřila světlo světa před více než šedesáti léty krátce po druhé světové válce. Na tom by nebylo nic moc tak pozoruhodného, ale někoho může zaujmout, že kromě pojednání a fotografií dokumentujících dávnou historii a památky „stověžaté Prahy“ tu lze natrefit na drobné fotografie s historií v době svého vydání až ne tak související. Tak jen, jakoby mimochodem se zde zjeví v koutě fotografie z vojenské přehlídky dne 28. října 1936, či ze slavnostního zasedání Ústavodárného národního shromáždění k poctě prezidenta Osvoboditele T.G.Masaryka a nebo výřez z hokejového zápasu, na dnes už neexistujícím stadionu na Štvanici, či zažloutlá fotografie z letiště v Ruzyni, což ovšem nelze poznat, takže mohla být pořízena takřka na jakémkoli evropském letišti (ale věřme, že je to opravdu Ruzyně).
29.10.2011
text,foto: (jjk)
…lidé povidajú, co to znamenajú?“ Co by to asi tak mohlo znamenat? No třeba, že „…okolo Kyjova teče voda dvoja…“. a to taky teče, minimálně Kyjovka a Hruškovice a kromě toho, že kousek nad druhou jmenovanou říčkou je zámek Milovice, tak mezi oběma toky se pod Liščím kopcem se rozprostírá plocha kyjovského letiště… „Jedni povidajú: pútničkové idú, druzí povidajú: pochovávat budú“ …ale tady vlastně jen autor těchto řádků pochovával v pozdním létě poslední teplé dny, ale neměl štěstí na létavé hemžení (každopádně i tak je dobré se o letišti v Kyjově zmínit, protože jsem se sem ještě s Magazínem nevypravili)…a …. „Spíše sa rozejdú, drobné ryby s vodú, nežli my sa rozejdeme mamko spolu“ …a v Kyjově se lidé nerozcházejí, ale spíš naopak, jelikož se zde sešli místní s členy Aeroklubu Holešov, když jim bylo před dvěma lety zbouráno domovské letiště (viz. Poslední LETU ZDAR z Letiště Holešov) …. A za krátkou exkurzi a za povídání o letišti a létání v Kyjově je na místě poděkovat dlouholetému (ale opravdu hodně dlouholetému) náčelníkovi kyjovského aeroklubu a vedoucímu letového provozu a dobré duši všeho konání na letišti pod Liščím kopcem Josefu Bilíkovi 
30.10.2011
text,foto: (jjk)
…tak jako o Kyjově i teď si můžeme pomoci lidovkou, ale je to o poznaní skromnější, tak nějak v duchu toho co se v sezoně nestihlo a tak říkajíc spadlo pod stůl. To je třeba případ letiště mezi Kunovicemi a Kyjovem, kam možná tak trochu od Buchlova ještě ten vítr občas zavane. A ono toho ani není moc co psát, protože historicky první letecký den na letišti Boršice se vzhledem k přetlaku jiných akcí stihnout nepodařilo a ani při cestě z Kunovic do Kyjova se zde nic nehemžilo a tak vlastně ani není co by se dalo vidět a i tak toto soukromé letiště stojí za pár slov a to už jen proto, že se tu v červnu roku 2011 konal první letecký den…
[Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která t.č. bohužel vzhledem ke své vážné nemoci nemůže světa běh a nejen ten letecký aktivně sledovat, (jjk)]
(jjk)