08.01.2012
(jjk), Vydal Orbis, Tiskařská, nakladatelská a novinářská s.a. v Praze 1933
Z dnešního pohledu pozoruhodná publikace z pera Curzia Malaparteho spatřila světlo světa v roce 1931 a o dva roky později vyšla v překladu Miloše Hlávky i v Československu. Italský spisovatel a novinář Curzio Malaparte (vlastním jménem Kurt Erich Suckert *9. června 1898 – †19. července 1957) zde z vlastního pohledu předkládá studie některých známých politických převratů a profily několika diktátorů nebo revolucionářů od Lenina a tráckého přes Napoleona Bonaparteho až po Mussoliniho a Hitlera. Zajímavé na tom je, jak v té době nejen Malaparte, ale i mnozí další až fatálně podceňovali vliv těch právě v té době panujících diktátorů. Jak se mnozí mýlili a jak byli jen jednu dekádu od vyjití této knížky překvapeni do jakých hrůz celý evropský kontinent ti, pro některé, jen neškodní pouliční křiklouni přivedli. Malaparte sám bojoval v 1.světové válce, od roku 1921 šéfoval časopisu La Stampa, od roku 1922 byl členem fašistické strany, ale po zveřejnění zde zmiňované publikace byl odsunut do vyhnanství na ostrově Lipari. Během 2. světové války byl frontovým zpravodajem na Ukrajině, v Polsku, Norsku a Finsku. po emigraci do Švédska byl styčným důstojníkem italského odboje a spolupracoval se Spojenci. Byl však zatčen a eskortován do Říma, ale podařilo se mu uprchnout. Po válce přilnul k levici a stal se podporovatelem Italské komunistické strany. 
|
01.01.2012
(jjk), Vydalo a vytisklo nakladatelství Naše vojsko s.p. 1957
V padesátých letech 20. století vyšla kromě jiných i pozoruhodná publikace, která měla za cíl propagandisticky vykreslit „imperialisty“ jako válečné štváče a zároveň přibarvit a poněkud překroutit historii vojenského letectva. Součástí a i záměrem publikace také bylo, aby civilní obyvatelstvo bylo podrobně seznámeno s vojenskými i civilními letouny tak říkajíc na druhé straně tzv. Železné opony. Z dnešního pohledu však už jde o kuriozitu, kterých vznikalo v té době více a lze v nich narazit na mnohé podivnosti jako například, že v této knize sice není zmínka ani o Janu Kašparovi, či bratřích Wrightech, ale naopak se tu autoři zmiňují o jakémsi A.A.Porochovčikovovi, který prý v roce 1910 sestrojil první ozbrojené letadlo (člověk tohoto jména dle mých informací byl filmař, ale, že by stavěl letadla?). Nu což zajímavostí tohoto druhu je v této knize vícero…a Rozpoznávání letadel vydalo tedy nakladatelství Naše vojsko s.p. 1957 jako svou 1693 publikaci a podepsání pod ní je čtvero písmáků Skopal-Kadlec-Helmich-Hanzal (se vší pravděpodobností je míněn Karel Helmich v roce 2010 zesnulý grafik a výtvarník)…
|
26.12.2011
(jjk), vydalo nakladatelství „Tisk“ Zlín, vytiskla Československá grafická Unie a.s. Praha 1938
Dárků je čas o Vánočních svátcích a i při příležitosti svátku svatého Štěpána, který připomíná prvomučedníka Štěpána, a který byl jeden z prvních sedmi jáhnů první křesťanské komunity v Jeruzalémě, a který se slaví 26. prosince a je ti tedy druhým svátkem vánočním. A i 26. prosinec je tou správnou chvílí i podruhé pro obdarování veleváženého čtenářstva. Takže si můžeme počíst ve druhé zajímavé publikaci z pera Jana Antonína Bati kde se rovněž o létání hovoří a je zajímavé se podívat, jakou strukturu letišť J.A.Baťa navrhoval koncem 30.let a v jakých místech se posléze opravdu letiště vybudovala, či existují dodnes. Baťova publikace Budujme stát pro 40,000,000 lidí je zajímavou analytickou studií obsahující i mnohé nápady, možná i adaptovatelné na dnešní dobu. S Baťou na publikaci spolupracoval po ilustrační a grafické stránce Ing. B. Stefan a dále Dr. Karel Zapletal, Ing. Stanislav Matuš, Ing. J.Zelinka, Josef Sláma, Josef Hlavnička, František Kříž a za redakce Antonína Cekoty, vydal „Tisk“ Zlín a Československá grafická Unie a.s. v Praze 1938.
|
25.12.2011
(jjk), vydal „Tisk“ Zlín, vytiskla Knihtiskárna M.Knapp 1937
Dárků je čas o Vánočních svátcích a i při příležitosti Slavnosti Narození Páně, neboli Božího hodu vánočního (nativitas Domini) 25. prosince je ta správná chvíle pro obdarování veleváženého čtenářstva. A tak místo stavění takzvaných betlémů, které zavedl roku 1223 sv. František z Assisi si můžeme počíst v jedné zajímavé publikaci z pera Jana Antonína Bati, ve které se to létáním jenom hemží. Je to jeho knížka „Za obchodem kolem světa“, kde vypráví své poznatky ze své cesty okolo celé zeměkoule, kterou absolvoval v roce 1937 od 6. ledna do 1. května. Baťova letecká obchodní výprava vznikla podle dopisů, článků, poznámek, fotografií a náčrtků J.A.Bati, doc. Dr. Stanislava Landy, MUDr. Waltera Rechta, šéfpilota Jana Šerhanta a Františka Pokorného upravil Antonín Cekota, ilustrace a grafická úprava František Bezděk, vydal „Tisk“ Zlín a vytiskla Knihtiskárna M.Knapp v roce 1937.
|
02.04.2011
text,foto: (jjk)
Autorem ruzyňského leteckého nádraží budovaného v letech 1933 až 1937 byl funkcionalistický architekt Adolf Benš (* 18.5.1894, Pardubice - † 8.3.1982, Praha), ale vzdušný přístav kromě něho v projektu navrhovali i další význační architekti první poloviny dvacátého století Kamil Roškot (*29.4.1886, Vlašim,- † 12.7.1945, Paříž), či Josef Karel Říha (* 1.6.1893, Rokycany - † 10.2.1970, Praha) a nebo, dnes u neexistující halu v Mariánských Lázních Pavel Janák (* 12.3.1882, Praha - † 1.8.1956, Praha). A posledně jmenovaný architekt pracoval v ateliéru Jana Kotěry, stejně jako další bard funkcionalistického období české architektury Ladislav Machoň, jehož drobné dílko (o němž patrně málokdo ví) stojí jen tři a půl kilometru vzdušnou čarou od ruzyňského letiště a něž si onehdy vzpomnělo i jedno periodikum. Tím poněkud zapomenutým architektonickým dílkem je bývalá benzínová pumpa v ulici Na Radosti ve Zličíně.
|
26.03.2011
(jjk)
„Jistý francouzský král prohlásil, že za nejkrásnější smrt by považoval zemřít v milostném objetí sladce oddané milenky. Nestoudné sobectví!“ vykřikl pohoršeně pan G. „Představte si naopak pocity ženy spočívající pod tuhnoucím tělem už zhola zbytečného monarchy, s jehož životem se vytrácí i její dosavadní vliv, postavení a všechny ostatní výhody…“ …jak trefné v těchto dnech, obzvlášť když k tomu doplníme další z citátů Uvěřitelných dobrodružství pana G….„Mají-li vládci aspoň trochu rozumu, „ soudil pan G., „připustí satiriky alespoň na okraj svého bohatě prostřeného stolu. Při pravidelném krmení nepociťují tito škarohlídi tolik důvodů k odporu. A s plnou hubou se jen obtížně vyhlašuje revoluce.“ a pokud už se pan G. účastnil nějakého politického vystoupení, glosoval to takto: Když přišla ve společnosti řeč na projev jistého činitele, pan G., který se onoho shromáždění osobně zúčastnil, byl dotazován na průběh projevu, na jehož kvalitu se názory podstatně rozcházely. „Nebylo to zcela jednoznačné,“ připouštěl pan G. „Řečeno novinářským slovníkem, už během jeho projevu se sálem ozývaly hlasité výkřiky nevole a vole.“ ….no jednoduše řečeno s panem G. „Kdyby blbost kvetla,“ napadlo pana G., je celý svět jediný velký záhon…
|
19.03.2011
(jjk) Nákladem Jaroslava Hončíka (dříve Josef A. .Prokeš) v Litovli L.P. 1905
Dne 19. března 1896 Společnost Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany zahájila provoz elektrické tramvaje a Josefa širočina ničí poslední ledy, stejně tak jako svatý Josef přichází na led s pantokem, nebo naštípe dříví a také když Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou a s tváří milou končí zimu plnou. A kromě toho mráz po svatém Josefu neuškodí květu. Anebo také se říká, že je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku a pokud je na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele. A ještě poněkud šalamounské pořekadlo: na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda. … to by člověk neřek´ …. a tak tu na sklonku zimy a začátku jara máme druhou polovinu knížečky Z kouzelných říší, která byla spolu s ostatními pohádkami schovaná v domácím archivku už od svého vydání v roce 1905. Pohádky porůznu posbíral a sestavil do několika útlých knížek vsetínský ředitel školy a okresní školní inspektor ve Vsetíně Matouš Václavek (1842-1908). Zmiňuje se o něm i Ottův slovník naučný ve svém vydání z roku 1906; redaktor Fr.Ad.Šubert; Nakladatelství J.Otty v Praze, Karlovo nám.34. Dle Ottova encyklopedického odkazu M.Václavek se proslavil především svými literárními pracemi „Moravské Valašsko“, „Děti na moravském Valašsku“, „Valašská svatba“, „Hejtmanství valašskomeziříčské“, „Panství vsatské“, „Vstatský okres“ a „Dějiny města Vsetína“…..a tak dnes tu máme posledních šest pohádek a to Enšpíglovy šelmoviny, Jak povstala poustevna na Radhošti, Obr a rolník, Divotvorná dýmka a kabela, O zlaté husičce a také ukázky perských povídek a to je vlastně i konec této knížečky…
|
12.03.2011
(jjk) Nákladem Jaroslava Hončíka (dříve Josef A. .Prokeš) v Litovli L.P. 1905
Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře…a dnes už konečně první přiletěla. Na svatého Řehoře šelma sedlák, který neoře…a orali sedláci jako diví. Na svatého Řehoře plove led do moře….a pravda ledu nevidět, tak snad už je někde u toho moře….a přilétají k nám zase čápi a kačice … a žežule, která v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro…tak snad už je to jaro konečně tady, ale to neznamená, že se ještě nemůžeme podívat na nějakou tu pohádku…takhle na večer na svatého Řehoře…A tak tu ještě máme první polovinu knížečky Z kouzelných říší, která byla spolu s ostatními pohádkami schovaná v domácím archivku už od svého vydání v roce 1905. Pohádky porůznu posbíral a sestavil do několika útlých knížek vsetínský ředitel školy a okresní školní inspektor ve Vsetíně Matouš Václavek (1842-1908). Zmiňuje se o něm i Ottův slovník naučný ve svém vydání z roku 1906; redaktor Fr.Ad.Šubert; Nakladatelství J.Otty v Praze, Karlovo nám.34. Dle Ottova encyklopedického odkazu M.Václavek se proslavil především svými literárními pracemi „Moravské Valašsko“, „Děti na moravském Valašsku“, „Valašská svatba“, „Hejtmanství valašskomeziříčské“, „Panství vsatské“, „Vstatský okres“ a „Dějiny města Vsetína“…..a tak dnes tu máme první čtyři kousky, aby to nebylo až zase tak moc dlouhé a to Carevič Kozlíček, Boží kohout, O nejstarším ptáku a O třech zhavranělých bratřích a příště to bude zbytek této poslední knížečky…
|
05.03.2011
(jjk), Nakladatelství Emil Šolc spol.s r.o. Praha – Karlín 1900
Tak je 5. března 2011 a udělují se filmové ceny Český lev, ale před šesti sty osmdesáti pěti lety v roce 1326 se narodil polský a uherský král Ludvík I. Veliký z Anjou a svátek má Kazimír, což nás také s tím Polskem spojuje, protože Kazimírové byli rovnou čtyři polští panovníci. Nejprve Kazimír I. Obnovitel z rodu Piastovců a kníže polský (25. července 1016 – 28. listopadu 1058 v Poznani),, pak král Kazimír II. Spravedlivý (1138 – 5.5.1194), pak poslední Piastovec Kazimír III. Veliký (30. dubna 1310 – 5. listopadu 1370, Krakov) a ještě litevské velkokníže a polský král Kazimír IV. Jagellonský (30. listopadu 1427, Krakov – 7. června 1492, Grodno)…a kromě toho se tento den, ale před sto šedesáti lety narodil malíř, který panovníky na svých obrazech ztvárňoval a to Václav Brožík….no a protože stále ještě máme dlouhé večery, můžeme se naposledy ještě jednou začíst do více než sto let starých pohádek, které vycházely v jednotlivých sešitech kolem roku 1900 (patrně někdy od roku 1882 do roku 1911) a poskládal je dohromady Josef K. Nejedlý (1858–1918), který byl učitelem, překladatelem a sběratelem lidových zvyků a obyčejů. Pohádky časopisecky vydával významný český knihkupec a nakladatel Emil Šolc (1. srpna 1861 Kutná Hora - 16. srpna 1931 Praha), který postupně působil v Brně, Olomouci, Praze a Táboře až se v roce 1884 osamostatnil, když koupil německé Bibusovo knihkupectví v Telči a přebudoval ho na české knihkupectví, vydavatelství a nakladatelství. Po té co přesídlil do Prahy (Karlína) navíc kromě jiné vydavatelské a podnikatelské činnosti se mimo jiné stal po J. R. Vilímkovi starostou Svazu čsl. knihkupců a nakladatelů. Kromě Emila Šolce byl i jeho bratr Josef Šolc nakladatel a vydavatel v Kladně a oba pocházeli z rodiny Karla Šolce, který byl majitelem tiskárny v Kutné Hoře. Takže se dnes rozloučíme s pohádkami a to jsou Divotvorný lék a Oko dobré rady…
|
26.02.2011
(jjk), Nakladatelství Emil Šolc spol.s r.o. Praha – Karlín 1900
Dnes 26. února 2011 má svátek Dorota a když na Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice…a slepice nesly dobře před šesti sty padesáti lety, protože se tento den narodil v Norimberku Václav IV.( Wenzel von Luxemburg), český a německý král syn a dědic Karla IV. a Anny Svídnické, a před sto padesáti lety se narodil Kníže Ferdinand I. Maximilian Karl Leopold Maria sasko-cobursko-gothajský bulharský kníže a do roku 1918 car a ve volných svílích i spisovatel, botanik a filatelista. …a protože má svátek Dorota Máchalová a Dorotka a papoušek, tak si můžeme zalistovat ve více než sto let starých pohádkách, které vycházely v jednotlivých sešitech kolem roku 1900 (patrně někdy od roku 1882 do roku 1911) a poskládal je dohromady Josef K. Nejedlý (1858–1918), který byl učitelem, překladatelem a sběratelem lidových zvyků a obyčejů. Pohádky časopisecky vydával významný český knihkupec a nakladatel Emil Šolc (1. srpna 1861 Kutná Hora - 16. srpna 1931 Praha), který postupně působil v Brně, Olomouci, Praze a Táboře až se v roce 1884 osamostatnil, když koupil německé Bibusovo knihkupectví v Telči a přebudoval ho na české knihkupectví, vydavatelství a nakladatelství. Po té co přesídlil do Prahy (Karlína) navíc kromě jiné vydavatelské a podnikatelské činnosti se mimo jiné stal po J. R. Vilímkovi starostou Svazu čsl. knihkupců a nakladatelů. Kromě Emila Šolce byl i jeho bratr Josef Šolc nakladatel a vydavatel v Kladně a oba pocházeli z rodiny Karla Šolce, který byl majitelem tiskárny v Kutné Hoře. A tak se lze začíst do příběhu o Perníkové chaloupce, Pastorkyni, neohroženém Jindřichovi a o Ivanu krejčíkovi…
|
19.02.2011
(jjk), Nakladatelství Emil Šolc spol.s r.o. Praha – Karlín 1900
Naomh Pádraig sice slaví svátek 17. března, ale v českém občanském kalendáři je jméno Patrika zaneseno na 19. února a to je letos shodou okolností zrovna tato sobota. Ale 16. března sobotou není a tak toho využijeme oslavíme svátek Maewyna Succata (což je původní jméno irského patrona žijícího v letech 387 až 461) dnes. A on vlastně tento opat a biskup z Armaghu ani nebyl Ir, ale Velšan a i některé legendy připisované svatému Patrikovi, prý vykonal misionář Palladius a aby toho nebylo málo tak před sto šedesáti byl Texas připojen ke Spojeným státům americkým a před sto padesáti lety byla v Kansasu zavedena prohibice a Patrik, tedy Patricius není žádný Patrik, ale Vlastimil, který má také svátek 17. března, a tak si radši přečteme další díl pohádek, které vycházely v jednotlivých sešitech kolem roku 1900 (patrně někdy od roku 1882 do roku 1911) a poskládal je dohromady Josef K. Nejedlý (1858–1918), který byl učitelem, překladatelem a sběratelem lidových zvyků a obyčejů. Pohádky časopisecky vydával významný český knihkupec a nakladatel Emil Šolc (1. srpna 1861 Kutná Hora - 16. srpna 1931 Praha), který postupně působil v Brně, Olomouci, Praze a Táboře až se v roce 1884 osamostatnil, když koupil německé Bibusovo knihkupectví v Telči a přebudoval ho na české knihkupectví, vydavatelství a nakladatelství. Po té co přesídlil do Prahy (Karlína) navíc kromě jiné vydavatelské a podnikatelské činnosti se mimo jiné stal po J. R. Vilímkovi starostou Svazu čsl. knihkupců a nakladatelů. Kromě Emila Šolce byl i jeho bratr Josef Šolc nakladatel a vydavatel v Kladně a oba pocházeli z rodiny Karla Šolce, který byl majitelem tiskárny v Kutné Hoře. A dnes to tedy bude Princezna Rosalinda, Zlatoušek, Marušenka a Petrova čepice…
|
12.02.2011
(jjk), Nakladatelství Emil Šolc spol.s r.o. Praha – Karlín 1900
Když už jsme takto při sobotě 12. února 2001, kdy má jmeniny Slavěna (toto jméno má prý původní význam „Slovanka“), mluvili o všelijaké technice a i vesmíru, je symbolické, že přesně na den před padesáti lety se do oblak z kosmodromu Bajkonur vypravila historicky první meziplanetární sonda Veněra 1 (Венера 1) na palubě nosné rakety Molnija (Молния). Válcovitá dvoumetrová sonda měla v útrobách titanovou kouli a měla navštívit, respektive proletět kolem Venuše, ale ve vzdálenosti dvou miliónů kilometrů od země se odmlčela a tak se jen předpokládá, že minula Venuši 20. května 1961. Před sto lety na den přesně byl v Těšíně (dnes Český Těšín a Cieszyn) zahájen provoz elektrické tramvaje a před 470ti lety bylo španělským conquistadore Pedrem de Valdiviou založeno město Santiago de Chile. Ale to už je hodně dávno a tak můžeme v klidu při sobotním večeru pokračovat ve čtení pohádek, které vycházely v jednotlivých sešitech kolem roku 1900 (patrně někdy od roku 1882 do roku 1911) a poskládal je dohromady Josef K. Nejedlý (1858–1918), který byl učitelem, překladatelem a sběratelem lidových zvyků a obyčejů. Pohádky časopisecky vydával významný český knihkupec a nakladatel Emil Šolc (1. srpna 1861 Kutná Hora - 16. srpna 1931 Praha), který postupně působil v Brně, Olomouci, Praze a Táboře až se v roce 1884 osamostatnil, když koupil německé Bibusovo knihkupectví v Telči a přebudoval ho na české knihkupectví, vydavatelství a nakladatelství. Po té co přesídlil do Prahy (Karlína) navíc kromě jiné vydavatelské a podnikatelské činnosti se mimo jiné stal po J. R. Vilímkovi starostou Svazu čsl. knihkupců a nakladatelů. Kromě Emila Šolce byl i jeho bratr Josef Šolc nakladatel a vydavatel v Kladně a oba pocházeli z rodiny Karla Šolce, který byl majitelem tiskárny v Kutné Hoře. A dnes to bude postupně Plující ostrov, Zlatý krámek, Jehla na látání, Ukradená jehněčí játra…
|
05.02.2011
(jjk), Nakladatelství Emil Šolc spol.s r.o. Praha – Karlín 1900
Svatá Agáta bývá na sníh a ranní mlhy bohatá…no to určitě, nastala obleva a tak 5. února 2011 bylo všude rozblemcané bahýnko a po sněhu, mlhách a mrazu ani vidu, ani slechu …vlastně slechu je pitomost, protože sníh, mráz, mlha a ani ta obleva slyšet obvykle nejsou..i když sněhová lavina slyšet je…,ale tedy na svaté Agáty, což je v českém překladu Dobromila, tak na jejich svátek byla obleva, ale to nebrání tomu, aby Divadélko Zelená Husa nepokračovalo v seriálu vyprávění více než sto let starých pohádek…a tak jen podotek, že svatá Agáta žijící v letech 225–251 byla sicilskou mučednicí a je patronkou Catanie a pod jménem Dobromila je nejznámější česká buditelka a spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz Magdalena Dobromila Rettigová (rozená Artmannová *31. ledna 1785 Všeradice, +5. srpna 1845 Litomyšl) byla českou buditelkou a spisovatelkou, autorkou kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka. A tak se opět můžeme začíst zažloutlých stránek starých knížeček. Pohádky vycházely v jednotlivých sešitech kolem roku 1900 (patrně někdy od roku 1882 do roku 1911) a poskládal je dohromady Josef K. Nejedlý (1858–1918), který byl učitelem, překladatelem a sběratelem lidových zvyků a obyčejů. Pohádky časopisecky vydával významný český knihkupec a nakladatel Emil Šolc (1. srpna 1861 Kutná Hora - 16. srpna 1931 Praha), který postupně působil v Brně, Olomouci, Praze a Táboře až se v roce 1884 osamostatnil, když koupil německé Bibusovo knihkupectví v Telči a přebudoval ho na české knihkupectví, vydavatelství a nakladatelství. Po té co přesídlil do Prahy (Karlína) navíc kromě jiné vydavatelské a podnikatelské činnosti se mimo jiné stal po J. R. Vilímkovi starostou Svazu čsl. knihkupců a nakladatelů. Kromě Emila Šolce byl i jeho bratr Josef Šolc nakladatel a vydavatel v Kladně a oba pocházeli z rodiny Karla Šolce, který byl majitelem tiskárny v Kutné Hoře. A tak to dnes bude o zlatém broukovi, princích dvojčatech a také o sněhulákovi, kterého si dnes, ale venku nepostavíme, takže si o něm můžeme alespoň přečíst pohádku…
|
29.01.2011
(jjk), Nakladatelství Emil Šolc spol.s r.o. Praha – Karlín 1900
Tak nám v sobotu 29. ledna 2011 na svatou Zdislavu hezky mrzlo a tak pro ty povahy, které se toužebně těší na jaro opět pokračujeme ve vyprávění více než sto let starých pohádek…A tak dcera Přibyslava z Křižanova a Sibyly, která byla blahoslavena v roce 1907 a svatořečena roku 1995 je svým způsobem patronkou dnešního povídání ze zažloutlých stránek starých knížeček. Pohádky vycházely v jednotlivých sešitech kolem roku 1900 (patrně někdy od roku 1882 do roku 1911) a poskládal je dohromady Josef K. Nejedlý (1858–1918), který byl učitelem, překladatelem a sběratelem lidových zvyků a obyčejů. Pohádky časopisecky vydával významný český knihkupec a nakladatel Emil Šolc (1. srpna 1861 Kutná Hora - 16. srpna 1931 Praha), který postupně působil v Brně, Olomouci, Praze a Táboře až se v roce 1884 osamostatnil, když koupil německé Bibusovo knihkupectví v Telči a přebudoval ho na české knihkupectví, vydavatelství a nakladatelství. Po té co přesídlil do Prahy (Karlína) navíc kromě jiné vydavatelské a podnikatelské činnosti se mimo jiné stal po J. R. Vilímkovi starostou Svazu čsl. knihkupců a nakladatelů. Kromě Emila Šolce byl i jeho bratr Josef Šolc nakladatel a vydavatel v Kladně a oba pocházeli z rodiny Karla Šolce, který byl majitelem tiskárny v Kutné Hoře. A tak dnes pro změnu to bude vyprávění o rybáři Flim-ku, o synovi rolníkově, princi královském a sestře slunce a také Jeníkovi a Trollovi…
|
22.01.2011
(jjk), Nakladatelství Emil Šolc spol.s r.o. Praha – Karlín 1900
Na svatého Vincence seď doma u pece říká stará pranostika a vzhledem k počasí 22. ledna 2011 je to asi ta nejlepší činnost. Podle občanského světského kalendáře má sice svátek Slavomír, ale podle toho křesťanského je to den zasvěcený Vincentovi (Sanctus Vincentius). Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce, ale dnes nijak slunečno nebylo a šťastná hvězda nesvítila svatému Vincentovi v roce 304, kdy ho nechal císař Dioklecián nechal umučit. A na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy, tak si můžeme k tomuto zimnímu večeru nalít sklenku a opět se začíst do více než sto let starých pohádek, které vycházely v jednotlivých sešitech kolem roku 1900 (patrně někdy od roku 1882 do roku 1911) a poskládal je dohromady Josef K. Nejedlý (1858–1918), který byl učitelem, překladatelem a sběratelem lidových zvyků a obyčejů. Pohádky časopisecky vydával významný český knihkupec a nakladatel Emil Šolc (1. srpna 1861 Kutná Hora - 16. srpna 1931 Praha), který postupně působil v Brně, Olomouci, Praze a Táboře až se v roce 1884 osamostatnil, když koupil německé Bibusovo knihkupectví v Telči a přebudoval ho na české knihkupectví, vydavatelství a nakladatelství. Po té co přesídlil do Prahy (Karlína) navíc kromě jiné vydavatelské a podnikatelské činnosti se mimo jiné stal po J. R. Vilímkovi starostou Svazu čsl. knihkupců a nakladatelů. Kromě Emila Šolce byl i jeho bratr Josef Šolc nakladatel a vydavatel v Kladně a oba pocházeli z rodiny Karla Šolce, který byl majitelem tiskárny v Kutné Hoře. A tak se opět za tohoto zimního večera můžeme začíst do příběhů prince Ponyho, mluvící krávy a Chang a Kung-si…
|