…má za sebou český letecký akrobat Petr Kopfstein, který v uplynulé sezóně vybojoval zlato v nově zavedené soutěži Flymaster a následně na Mistrovství republiky bronzovou medaili ve třídě Unlimited. Kromě toho se na toužimském evropském šampionátu zařadil po bok Martina Šonky, pilota seriálu Red Bull Air Race, se kterým se pomyslně celé mistrovství přetahoval o nejlepší umístění českého reprezentanta. V konečném hodnocení nakonec dolétal jen o jediné místo za svým reprezentačním kolegou létajícím na letounu Su-31M a to na jednadvacátém, respektive osmnáctém místě redukovaného pořadí. Vzhledem k tomu, že Petr Kopfstein absolvoval svou premiérovou sezónu v nejvyšší a profesionální kategorii Unlimited a navíc se zcela novým letounem Extra 330SC je toto umístění bezpochyby skvělým výsledkem.
Když se v dubnu loňského roku tento stroj objevil na ploše karlovarského letiště, dělal letoun na autora těchto řádků dojem jako pohádkový modrý ptát z příběhu Maurice Maeterlincka. Za následující sezónu 2010 se, ale z Extry 330SC vyklubala hodně divoká bosorka, nebo spíše půvabná modrá princezna a to podle toho jak s ní Petr Kopfstein po obloze tancoval.
Je tedy příležitost se Petra Kopfsteina zeptat jaké je téměř roční soužití s touto modrou krasavicí a jak hodnotí svou první sezonu s Extrou 330SC….
…dostal jste do ruky Extru vlastně až na jaře roku 2010 a přitom (když opomineme z tragických důvodů nedokončený Karlovarský pohár) už ve druhé polovině června bylo Mistrovství republiky. Jak bylo těžké se, za tak krátkou dobu na šampionát připravit. Ve zcela novém stroji to chce si nejprve zvyknout a necelé tři měsíce je na to hodně krátká doba a to i vzhledem k tomu, že jak bylo mnohokrát na různých místech řečeno, čeští akrobaté létání vesměs nemají jako svou profesi, ale akrobacii dělají tak říkajíc po práci…?
Mistrovství České republiky bylo letos jako každoročně hlavně dobrou přípravou na mezinárodní závody a času na přípravu opravdu mnoho nebylo. Na druhou stranu mi právě pořízení tohoto letounu, s jeho domovskou základnou několik minut od mého domova a vlastně i práce, umožnilo trénink daleko častěji než v sezónách minulých. A tak sžití se strojem proběhlo snad již v počátku bez větších problémů a to nejhorší máme po této sezóně za sebou. Speciál je zkonstruován tak, že je extrémně obratný kolem všech tří os, létání na něm je však hodně intuitivní, letoun je nezáludný a asi jsem se do něj opravdu zamiloval (smích).
K tomu bych se zeptal, co říkáte nové soutěži Flymaster, která byla (i divácky atraktivním) vyvrcholením českého šampionátu? Myslíte, že to může být i jednou z cest jak více zatraktivnit leteckou akrobacii pro laickou veřejnost a co na takovou soutěž říkáte jako pilot?
Nová soutěž Flymaster byla velmi povedenou soutěží. Jednalo se o příjemné a podle mého názoru i atraktivní zpestření nejen pro diváky, ale i pro samotné piloty. Díky pořadatelům se podařilo soutěž velmi dobře připravit a i samotný závod probíhal hladce. Za svou osobu bych si velmi přál, aby se v této soutěži pokračovalo, a aby byl freestyle, což byla první část soutěže, zařazen i na domácích kláních. Tuto disciplínu totiž v průběhu sezóny na závodech netrénujeme a nemáme pak možnost porovnat síly před samotnými mezinárodními seriály. Na Mistrovství světa a Evropy je ovšem freestyle jednou z disciplín. Druhou částí soutěže Flymaster byl počet výkrutů zalétaných za jednu minutu a třicet vteřin, kterých jsme společně s letounem zvládli 42 a obsadili tak i v této disciplíně první místo. V tomto bodě patří ovšem obdiv spíše letounu, který patří mezi nejobratnější speciály na světě.
Do začátku září, tedy do začátku Mistrovství Evropy, přece jenom nějaký čas byl a už jste za sebou měl i ostré závody. Jak jste se na tento vrchol sezóny připravoval?
Od minulé sezóny spolupracuji s mezinárodně uznávaným trenérem, několikanásobným evropským a světovým šampiónem a taktéž bývalým závodníkem série Red Bull Air Race, Klausem Schrodtem. Tento pilot má na předchozím typu letounu EXTRA 300 S nalétáno asi nejvíce akrobatických hodin na světě a je tak zcela bezednou studnicí informací a zároveň i praktických rad, týkajících se nejvyšší možné úrovně pilotáže, ale i samotného provozování akrobatického speciálu. V průběhu roku jsem tak absolvoval celkem 5 campů a snažil se maximálně sžívat se strojem a zároveň pilovat techniku pilotáže pod vedením zkušeného matadora akrobatického závodního létání. V kategorii Unlimited už pokroky neprobíhají tak rychle jak jsem byl zvyklý v minulosti, jedná se totiž o velmi složitá provedení sestav a prvků, a například rozdíl mezi Unlimited a předchozí kategorií Advanced je podle mého názoru obrovský. V podstatě se jedná o zcela jinou úroveň letecké akrobacie. V dobách mezi těmito campy, jsem pak trénoval společně s českou reprezentací pod vedením našeho státního trenéra a zároveň hlavního rozhodčího seriálu Red Bull Air Race, Stanislava Bajzíka nebo s kolegy vzájemně, převážně pak s Markem Hykou.
Vaše umístění na Mistrovství Evropy je vzhledem k tomu, že jste měl nový letoun a absolvoval první závodní sezónu ve třídě Unlimited opravdu skvělé a zařadil se po bok Martina Šonky na špičku české reprezentace. Jak tento šampionát a vlastně celou sezónu z tohoto pohledu hodnotíte?
Na začátku každé sezóny si dávám své nové vlastní cíle, nesnažím se je umístit přehnaně vysoko, ale jsou pro mě vždy obrovskou motivací a snažím se z těchto cílů nikdy neslevit. Pokud se na mé umístění podíváte z pohledu nezainteresovaného člověka, může Vám připadat poměrně nevýrazné. Když ovšem znáte problematiku letecké akrobacie důkladněji, pak zjistíte, že v podstatě kdokoliv z první patnáctky je schopen zvítězit. Úroveň pilotů je velmi vyrovnaná, a záleží už poté opravdu na každém detailu. Z pohledu techniky se nemůžu na nic vymlouvat. Na identickém stroji vyhrál letos francouzský pilot Renaud Ecalle titul absolutního Mistra Evropy a loni titul absolutního Mistra světa. Obecně jsem byl tedy spíše mile překvapen, byť jsem se v průběhu závodu pohyboval právě těsně za zmíněnou patnáctkou, nemilé počasí při poslední sestavě pak zhatilo mé plány. Vlétl jsem do mraku a rozhodčí mě obdařili dvěma nulami, a to se v závodech trestá poměrně výraznou ztrátou. Je to ovšem další zkušenost a už teď se po fyzické a psychické stránce chystám na další sezónu.
A ještě obligátní, zcela neoriginální otázka na závěr. Jak se budete připravovat na další sezónu 2011, co od ní očekáváte a s jakými výsledky byste byl spokojen?
Od konce loňské sezóny jsem se hlavně přes zimní období zaměřil na fyzickou a psychickou přípravu. V poslední den Mistrovství Evropy jsem se totiž cítil již totálně vyčerpán a slíbil si zlepšení fyzické kondice na příští rok. Létání v kategorii Unlimited je nad má očekávání fyzicky a psychicky velmi náročné, a tyto stránky jsem v loňské sezóně podcenil a nerad bych tuto chybu opakoval. Zároveň již s českou reprezentací, a taktéž jako pokračování loňské spolupráce s Klausem Schrodtem, připravujeme tréninkové campy, sháníme sponzory a těšíme se, až nám počasí umožní opět vzlétnout. Pokud mám být upřímný, už teď mě jak se říká „svědí ruce“ a už bych šel trénovat. A plány na příští rok, do 15. místa na Mistrovství Světa z celkového počtu předpokládaných 70 pilotů kategorie Unlimited bych považoval za obrovský úspěch. Ale nechci předbíhat. S kolegy z českého národního teamu bychom si pak přáli bronz v družstvech, ale budu to velmi náročné v konkurenci zhruba 15 národních teamů. Tak uvidíme, držte mi palce, udělám maximum, abych Českou republiku reprezentoval jak nejlépe budu umět.
Děkuji za rozhovor a další aktuální informace o plánovaných závodech, leteckých dnech lze nalézt na stránkách www.kopfstein.com.
rozhovor: (jjk), foto: (jjk), J.D., M.J.